Na složení kouře a tím na kvalitu chutových požitků z výrobku má v prvé řadě vliv druh dřeva a teprve potom teplota.
Nejvhodnější je dřevo tvrdé DUB a BUK. Piliny k zasypání ohně se používají též z tvrdého dřeva.Mohou být i hobliny které se máčí vodou .
Dřevěná polínka používaná k topení by měla být též zbavena kůry, dává masu nevhodnou příchuť.
Není-li dostatek dřeva z dubu a buku můžeme použít dřevo ze stromů v následujícím pořadí: Dub, Buk, Bříza (zásadně bez kůry), Olše, Jasan, Habr, Jilm, Topol, Jabloň, Hrušeň,( Švestka), ta se používá ke konci uzení na aromatizaci masa přihozením pár polínek na oheň. Pozor ne moc, nebo nedej bože topit jen švestkou potom vznikne uzené příliš štiplavé chuti. Přidáním pouze malého množství je tato štiplavá chuť příjemná a vhodně podtrhne celkové aroma.
Měkké dřevo (jehličnaté) je naprosto nevhodné pro obsah pryskyřic. Může se použít pouze na roztopení udírny na provozní teplotu, potom musíme použít již zmíněná dřeva.
Dále upozorňuji na nevhodnost použití ztrouchnivělého nebo jinak napadeného dřeva houbovými chorobami, je naprosto nevhodné a zkazíte všechno maso.