·:· Hlavní stránka ·:· Výroba sýrů ·:· Malá škola uzenáře ·:· Diskuzní fórum ·:· Katalog sýrů na Labužníkovi ·:·
Navštivte také
Formát pro tisk

Druhy solení

a) Předsolování masa-krátkodobé solení na sucho.

Používá se na solení masa do uzenářských výrobků (párky, klobásy čabajky a salámy).Jeho účelem je též zachování vaznosti masa.Vychlazené maso na 4°C, nakrájíme na kousky 2x2 cm a nebo nameleme na strojku s otvory 15-20 mm.Na vepřové používáme 2,2-2,5% solicí směsi na hmotnost masa a na hovězí a skopové dáváme 2,5-2,7% na hmotnost masa.Tj. na 10 kg masa dáváme 220-250 g kompl. sol. směsi u vepřového a 250-270 g kompl. sol. směsi u hovězího a skopového .Vepřové ,hovězí a skopové nakládáme každé zvlášť.

Po zamíchání odváženého množství soli maso napěchujeme do hrnce a uložíme na 1-3 dny do chladničky, po uležení má být na řezu růžové.Zde nepoužíváme Pragandu (doba nasolení je i tak dost krátká) ale kompletní solicí směs.

U salámů s výraznou mozaikou (kousky masa velikosti 0,5-5 cm) používáme též (k nasolení těchto kousků) uvedenou komletní solicí směs. Množství solné směsi v uzeném mase do 2,5 % je ještě v přijatelných mezích, v rozmezí 2,5-3% je již přesolené (pozor jde o můj názor).Ale budu tvrdit,že málokdo má rád uzené, ve kterém přemíra soli " přetluče" jemnou uzenou chuť a koření.
Já osobně jsem se pohyboval na dolních hranicích koncentrace solící směsi,což znamená od 2 do 2,5%

b) Mokrý způsob solení,do láku.

Tímto způsobem nakládáme kolena, nožky, ocásky a žebírka.Lák, kterým se maso zalévá má mít,dle předpisu, koncentraci 16%. Na 10 l vody navážíme 1,6 kg soli, (nebo kompletní solicí směs) rozpustíme , vychladíme na 4°C a naskládané kusy masa (každý druh zvlášť) zalijeme lákem. Doba se liší, při použití "Pragandy"(fuj)14 dní, při použití soli a dusičnanu 4-5 týdnů, při použití pouze soli 5-6 týdnů.

Maso se překládá každý týden 1-2x, vrchní kousky se dají naspod a spodní navrch.
Nezkoušel jsem, 16 % lák se mně zdá moc silný.

c) Smíšený způsob solení.

Tohoto se používá při nasolování masa na domácí uzené, bůček, slaninu (u slaniny se též používá solení na sucho viz. M. šk. uzenáře - předpisy), rolády a kýty ať už v celku nebo naporcované na jednotlivé "šály" (šrůtky). Jednotlivé kusy masa se "zarajbují" tj.rukama se potřou solicí směsí po celém povrchu masa. Přebytečná sůl se ze šrůtků setřese a tyto naskládáme do kameninového hrnce, vystříknutého solí, velmi těsně k sobě.Zatížíme a dáme do chladu cca 4°C. Kdo má rád česnek tak dá na 10 Kg masa 20-30 dkg, nakrájeného na kousky nebo rozetřeného.

Po 1-2 dnech se maso zalije lákem o koncentraci 8-11,5%.Tady se literatura liší dost podstatně, já jsem používal 8% a nízkou teplotu (2-3oC). Nese to sebou ovšem riziko "zvrhnutí láku". Proto dodržujeme úzkostlivou hygienu a teplotu, pečlivě překládáme maso (1-2x týdně).Používáme buď gumových vydesinfikovaných rukavic (jsou lepší) nebo pečlivě umytých a vydesinfikovaných rukou . Maso se překládá tak, že vrchní kousky se dají naspod a spodní navrch.Přičemž se na dno nejprve naleje lák a teprve potom se ukládá maso,zase dolejeme lák a zase maso. Je to z toho důvodu ,že při překládání musíme vlastně maso ukládat do láku.Pouze tak máme jistotu, že mezi masem nezůstane vzduch.

Při jakéko-li změně vůně láku (viz. zvrhnutí láku), se tento musí okamžitě vyměnit za nový. Zvláště musíme zabránit tomu aby se nedostal ani kousek masa nad hladinu láku (zatížit) a nebo aby nezůstaly bubliny vzduchu mezi masem při překládání.

Doba naložení se liší s použitou solicí směsí.
Sůl s dusičnanem 4 týdny(bůček masa a pod.) a na slaninu pouze samotná sůl, ta až 6 týdnů. Prosolení se pozná na řezu (u masa a bůčku),který má být růžově červený s perleťovým leskem v celé ploše ( platí pro sůl s dusičnanem). Zůstalo-li ve středu šedé místo musí se ještě počkat (platí u masa, slanina zůstává v podstatě pouze bílá). Toto se musí brát s rezervou u masa soleného pouze solí, tam k vybarvení nedochází v takové intenzitě.Poradím jeden způsob jak zjistit snadno a rychle, že je maso proleželé.
Vezmeme do ruky šrůtek bůčku a palcem a ukazovákem pravé ruky zatlačíme (proti sobě) vší silou do masa, pokud se nám podaří prsty dostat skrz maso k sobě, je správně proleželé na domácí uzené, domácí uzený bůček, anglickou a pod. Berte to vážně, protože křehkost masa po vyuzení závisí z 90% na naložení.
Např. vyuzený bůček musí být tak křehký, že se v podstatě dá namazat na chleba, teda aspoň tučná část (proto také preferuji uzené s kůží, protože nespadne v udírně z háčku).
NEXISTUJE,
aby při rozkousání nevařeného uzeného bůčku nebo masa zbyl v ústech žvanec vláken a mázder, která se nedají rozkousat.

© 2005 Vladimír Šmíd, Michal Urban - Všechna práva vyhrazena.